Stanovisko APAA k Návrhu zákona o lobbování

Listopad 6, 2019 9:58 am

Stanovisko Asociace Public Affairs Agentur České republiky

Asociace Public Affairs agentur (APAA) byla založena v květnu 2012 a sdružuje přední v Česku působící firmy věnující se public affairs a lobbingu. Firmy zastoupené v této asociaci jsou přesvědčeny o užitečnosti tohoto oboru a potřebnosti vysoké odbornosti a transparentnosti své činnosti. Společnosti sdružení v APAA jsou vázány Etickým kodexem, který je podmínkou členství v asociaci.

Praha, 6. 11. 2019

Stanovisko APAA k návrhu zákona o lobbování (sněmovní tisk 565) a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování (sněmovní tisk 566)

 
APAA vítá dlouhodobý zájem vlády o problematiku lobbingu, oceňujeme, že v novém návrhu je k ní přistupováno jako ke standardní a nezbytné součásti demokratického rozhodovacího procesu. Ze zkušeností ze zahraničí se ukazuje, že funkční legislativní úprava lobbingu může fungovat jen tehdy, zahrne-li všechny subjekty. V tom vidíme základní princip navrhované úpravy, jakýkoli odklon od tohoto principu (např. formou zavádění výjimek z lobbovaných a lobbistů) bude znamenat zpochybnění celého návrhu. Zcela absentují opatření, která by eliminovala či snížila motivaci vyhnout se registraci.

 
PŘIPOMÍNKY KE SNĚMOVNÍMU TISKU 565

Změnit název zákona na Zákon o transparentnosti
Zákon, podobně jako úprava platná na půdě institucí Evropské unie, zavádí tzv. registr transparentnosti, čímž velmi symbolicky dává důraz na zprůhlednění vztahů a vazeb mezi volenými představiteli, úředníky a zájmovými skupinami. Z mnoha diskuzí vedených v souvislosti s přípravou tohoto zákona, včetně například veřejné konzultace na půdě Úřadu vlády (12.4. 2017) apod. zazněla nechuť některých subjektů označit se za lobbisty. Domníváme se, že změna názvu zákona na zákon o transparentnosti by nejenže eliminovala potřebu některých subjektů vymezit se proti používání slova “lobbing”, ale také by lépe postihla skutečný smysl zákona, kterým není regulovat jen lobbing, ale také ztransparentnit celý normotvorný proces.

Chybí zahrnutí lobbování v oblasti veřejných zakázek
V § 1 odst. 1 se doplňuje věta druhá, která zní: “Za lobbování se považuje rovněž rovněž příprava, projednávání a schvalování zadávací dokumentace veřejných zakázek na úrovni ústředních orgánů státní správy, krajů a obcí a jejich příspěvkových organizací či organizací, které jsou těmito orgány zřizovány.”

Naprostá většina veřejně známých případů tzv. problematického lobbingu neměla souvislost s přípravou a schvalováním návrhů legislativních předpisů a již vůbec ne s přípravou strategických dokumentů, ale s problematikou přípravy veřejných zakázek. Tato oblast však v návrhu zcela absentuje, přestože jejich ovlivňování bývá obvykle s pojmem lobbování ve veřejném diskursu nejčastěji spojováno. V případě zahrnutí veřejných zakázek je rovněž nezbytné rozšířit okruh subjektů, kde lobbování probíhá, o úroveň krajů a obcí.

Podmínka soustavnosti představuje nekontrolovatelnou výjimku
V § 2 odst. 1 se vypouští slovo „soustavná“

Za prvé, i jednorázový lobbing je lobbingem. Zákon jasně nevymezuje žádnou hranici mezi nahodilým lobbingem a jeho „soustavnou“ variantou. Za druhé, podmínka „soustavnosti“ představuje snadnou možnost, jak se regulaci pro povinné subjekty vyhnout, ať již tím, že každý lobbistický kontakt bude považovaný za samostatný, či používáním různých prostředníků. Za třetí, z pohledu lobbovaného bude situace zcela nepřehledná, neboť o tom, zda má lobbistický kontakt evidovat a je tedy „soustavný“ se dozví jedině od lobbisty. Vystavuje se tak riziku postihu nenahlásí-li lobbistický kontakt, který pokládá nebo mu byl úmyslně prezentován jako nahodilý – přičemž se ukáže, že lobbistova činnost je soustavná.

Chybí zahrnutí krajů a obcí mezi lobbované
V § 4 odst. 1 se doplňují písmena n) až r), která zní: „n) člen zastupitelstva kraje“, „o) člen zastupitelstva obce“, „p) ředitel krajského úřadu“, „q) tajemník obecního úřadu“, „r) tajemník magistrátu“
Aby mohlo být lobbování v oblastech spojených s rozdělováním veřejných peněz efektivně zákonem kontrolováno, je nezbytné zahrnout mezi lobbované také členy zastupitelstev krajů a obcí a také ředitele krajských úřadů a tajemníky obecních úřadů a magistrátů statutárních měst.

Duplicita „lobbista“/“lobbující prostředník“
§ 8 se vypouští, ostatní paragrafy se přečíslují
V § 1, písm. b) se vypouští slovo „a lobbujících prostředníků“
V § 3 se vypouští slovo „konkrétní“
V § 10 se vypouští odst. 1, ostatní odstavce se přečíslují
V § 12, odst. 2 se vypouští písm. c), ostatní písmena se přečíslují
V § 13 se vypouští odst. 1, ostatní odstavce se přečíslují
V § 13, odst. 2 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se slova „to platí obdobně pro
lobbujícího prostředníka“
V § 13, odst. 3 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se slova „to platí obdobně pro
lobbujícího prostředníka“
V § 14, odst. 2 se vypouštějí slova „a příjmení lobbujícího prostředníka“
V § 16, odst. 4 se vypouští, ostatní odstavce se přečíslují

Pojetí „lobbujícího prostředníka“ v § 8 je duplicitní s pojetím „lobbisty“ v § 3 písm. a). Paragraf 3 předpokládá, že se lobbista zapíše do registru sám a nahlásí v zájmu koho lobbuje – může to být třetí osoba, tedy fyzická nebo právnická, která ale sama není lobbistou, což může být např. její klient, člen nebo zaměstnavatel. Naopak § 8 předpokládá, že lobbista (dle § 3, tedy fyzická nebo právnická osoba) do registru nahlašuje své zaměstnance či spolupracovníky – fyzické osoby, kteří však nejsou pokládáni za lobbisty, ale jen za „lobbující prostředníky“. Dojde-li k vypuštění pojmu „lobbující prostředník“, mělo by současně dojít k vypuštění pojmu „konkrétní“ z § 3. Lobbista by se totiž musel do rejstříku zapisovat za každého jednotlivého svého klienta, člena nebo zaměstnavatele zvlášť.

Nahrazení čtvrtletní povinnosti roční
V § 13 odst. 1 se “uplynulé kalendářní čtvrtletí” nahrazuje “uplynulý kalendářní rok”
V § 13 odst. 4, písm. a) se “čtvrtletí” nahrazuje “roku”
V § 15 odst. 1 se “uplynulé kalendářní čtvrtletí” nahrazuje “uplynulý kalendářní rok”
V § 15 odst. 4, písm. a) se “čtvrtletí” nahrazuje “roku”

Vzhledem k délce legislativního procesu i vysoké administrativní náročnosti pro lobbisty a lobbované je čtvrtletní periodicita podávání zpráv velmi zatěžující a excesivní vůči záměru zákona. Roční zpráva o činnosti je podmínkou zápisu např. v registru transparentnosti Evropské unie a není důvod, aby Česká republika kladla přísnější požadavky. Vysoká administrativní náročnost může opět odradit od registrace některé subjekty a zvýší se tak možnost obcházení zákona.

 

PŘIPOMÍNKY KE SNĚMOVNÍMU TISKU 566

Motivační opatření k registraci
V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doplňuje bod 8, který zní:
“V § 39 se na konci odstavce 5 doplňuje věta: “Lobbista zapsaný do registru
transparentnosti dle zákona o lobbování má právo na udělení slova nejméně jednou ke každému bodu jednání i bez souhlasu výboru, požádal-li o to písemně nejpozději v okamžiku zahájení schůze výboru.”
“V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: “Součástí zápisu jsou stanoviska podaná lobbisty zapsanými do registru transparentnosti, předloží-li je výboru nejpozději v den jednání výboru. Každý lobbista má právo připojit jedno stanovisko ke každému bodu jednání.”
“V § 117 se doplňuje nový odst. 5, který zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování mají právo na vstup prostor Poslanecké sněmovny ve stejném rozsahu jako novináři – držitelé stálé akreditace. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis vydaný Kanceláří sněmovny.”
“Doporučuje se změnit Legislativní pravidla vlády usnesením vlády následovně:
V čl. 5, odst. 1 se doplňuje nové písmeno i., které zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování, požádají-li písemně orgán, který věcný záměr vypracoval o to, aby byli o věcných záměrech informováni.”

V návrhu se zrcadlí trvalý nedostatek všech doposud předložených návrhů na regulaci lobbingu v prostředí České republiky, které ukládají lobbistům povinnosti, nicméně jim nepřiznávají prakticky žádná práva. Vzhledem k tomu, že zákon zavádí významné skupině osob, která přichází do kontaktu se zákonodárci, omezení jejich doposud volného podnikání, doporučuje se proto zvážit rozšíření práv pro registrované lobbisty tak, aby byli motivováni k registraci.

Zpřístupnění podvýborů veřejnosti
V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doplňuje bod 9, který zní:
“V § 44, odst. 4 se slovo “neveřejné” mění na “veřejné”.

Není žádný důvod, aby bylo jednání podvýborů Poslanecké sněmovny, na rozdíl od jednání jejích výborů neveřejné. Podvýbory jsou významným prvkem netransparentnosti v rámci legislativního procesu. Stejně jako u jednání výborů by měla platit zásada, že jednání může být veřejnosti uzavřeno rozhodnutím podvýboru, nikoli jen z principu.

Kontakt:
info@apaa.cz
Václav Nekvapil, 604 849 368