Stanovisko APAA k Návrhu zákona o lobbování

Září 26, 2018 3:05 pm

STANOVISKO

Asociace Public Affairs Agentur České republiky

Praha, 26. 9. 2018

Předkládaný návrh se na rozdíl od všech předcházejících poučil z praxe v řadě zemí, že funkční legislativní úprava lobbingu může fungovat jen tehdy, zahrne-li všechny subjekty. V tom vidíme základní princip navrhované úpravy, který oceňujeme, a jakýkoli odklon od tohoto principu (např. formou zavádění výjimek) bude znamenat zpochybnění celého návrhu. Návrh zákona nicméně vyžaduje řadu úprav, které by jej měly ideálně přiblížit fungující a osvědčené metodice používané evropskými institucemi (Rejstřík transparentnosti EU) a doporučením OECD a Rady Evropy.

Připomínky Asociace Public Affairs Agentur České republiky k Návrhu zákona o lobbování

Navrhujeme změnit název zákona na Zákon o transparentnosti
Zákon, podobně jako úprava platná na půdě institucí Evropské unie, zavádí tzv. registr transparentnosti, čímž velmi symbolicky dává důraz na zprůhlednění vztahů a vazeb mezi volenými představiteli, úředníky a zájmovými skupinami. Z mnoha diskuzí vedených v souvislosti s přípravou tohoto zákona, včetně například veřejné konzultace na půdě Úřadu vlády (12.4. 2017) apod. zazněla nechuť některých subjektů označit se za lobbisty. Domníváme se, že změna zákona na zákon o transparentnosti by nejenže eliminovala potřebu některých subjektů vymezit se proti používání slova “lobbing”, ale také by lépe postihla skutečný smysl zákona, kterým není regulovat jen lobbing, ale také ztransparentnit celý normotvorný proces.
Tato připomínka je doporučující.

V Předkládací zprávě k návrhu zákona o lobbingu vypustit slova “a eliminaci s tím spojených protiprávních jevů”
Protiprávní jevy jsou spojené s korupcí, nikoli s lobbingem, uvedená věta je zavádějící a navozuje dojem, že lobbing jakkoli souvisí s protiprávním jednáním.
Tato připomínka je zásadní.

V § 1 odst. 1 se vypouští slovo “a” před slovem “dokumentů” a za slovem “dokument” se vypouští čárka a doplňuje se: “veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, včetně těch v rámci jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen “veřejné zakázky”).”
Naprostá většina veřejně známých případů tzv. problematického lobbingu neměla souvislost s přípravou a schvalováním návrhů legislativních předpisů a již vůbec ne s přípravou strategických dokumentů, ale s problematikou přípravy veřejných zakázek. Tato oblast však v návrhu zcela absentuje, přestože jejich ovlivňování bývá obvykle s pojmem lobbování ve veřejné diskusi nejčastěji spojováno.
Tato připomínka je zásadní.

V § 2 odst. 1 se vypouští slovo “soustavná”, v odst. 2 se vkládá nové písmeno h), které zní: “jednorázový kontakt uskutečněný fyzickou osobou vůči poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo senátorovi Senátu Parlamentu České republiky v její vlastní prospěch.”
V praxi bude velmi obtížné vysledovat a dokázat soustavnost v jednání neregistrovaných lobbistů. Aby nedošlo ke kolizi se základními právy garantovanými Ústavou a Listinou základních práv a svobod, navrhuje se, aby byly explicitně vyňaty akty výkonu tohoto práva jen vůči voleným představitelům.
Tato připomínka je zásadní.

V § 2 odst. 2 písm. f) se za slovo “a” doplňuje čárka a slova “jsou-li podrobné zápisy z těchto jednání a jména účastníků zpřístupněny veřejnosti.”
Zákon ani žádný jiný právní předpis jednoznačně nedefinuje “poradní orgán vlády” ani pravidla jejich fungování, včetně aspektů transparentnosti. Navrhujeme proto podmínit vyjmutí poradních orgánů z regulace tím, že zápisy z jejich jednání, včetně jmen účastníků, budou dostupné veřejnosti.
Tato připomínka je zásadní.

V § 3 písm. a) se vypouštějí slova “podnikající” a “za odměnu”.
Zaměstnanec právnické osoby, který lobbuje de facto ve prospěch této osoby nemusí vždy jednat jejím jménem (např. ředitel vnějších vztahů obvykle není jednatelem), přesto může mít z jeho jednání právnická osoba prospěch. Bude-li tak činit jako tzv. lobbující zaměstnanec (dle § 8, odst. 2) a nedojde-li současně k registraci právnické osoby jakožto lobbisty, bude velmi obtížné činnost prokazovat právnické osobě pochybení. Odstraněním slova “podnikající” se tak otevře možnost snadné registrace tzv. in-house lobbistů (lobbujících zaměstnanců), jakožto fyzických osob lobbujících ve prospěch svého zaměstnavatele, jehož budou muset při registraci (§8, odst. 2 písm. a) rovněž uvést.
Z hlediska cíle zákona je proto irelevantní, je-li právnická či fyzická osoba za svou činnost honorována. I nepodnikající fyzická osoba může být lobbistou, může se domáhat prospěchu, který nemusí být spojen s jejím podnikáním, ale například s vlastnictvím nemovitosti nebo movitého majetku, podílu v obchodní společnosti či může vyplývat z jejího členství v orgánech společnosti, zaměstnaneckého poměru apod.
Tato připomínka je zásadní.

V § 4 odst. 1 se doplňuje nové písmeno l), které zní: “osoba poskytující poradenské nebo konzultační služby náměstku člena vlády, náměstku pro řízení sekce v ministerstvu nebo v Úřadu vlády České republiky”. Ostatní písmena se přečíslují.
Má-li zákon zahrnout všechny, kteří mají na proces normotvorby vliv, je nutné mezi lobbované zahrnout poradce nejen ministrů, poslanců a senátorů, ale také politických i odborných náměstků ministra, aby nevznikal prostor pro obcházení zákona.
Tato připomínka je doporučující.

V § 6 se nahrazuje číslovka “10” číslovkou “15”.
Povinnosti ukládané lobbistům a lobbovaným by měly být vyrovnané. V §7 je stanovena povinnost pro lobbované být zapsán do registru do 15 dnů, stejnou lhůtu by měl mít také lobbista.
Tato připomínka je doporučující.

V § 8 odst. 2, se písm. b) vypouští.
Z návrhu není zřejmé, z jakého důvodu by se citlivé osobní údaje, jakými jsou datum narození a adresa místa pobytu, měly v případě tzv. lobbujících zaměstnanců zapisovat do registru. Jedná se o extenzivní požadavek, který neslouží k naplnění cíle návrhu a představuje zásah do soukromí zaměstnanců. Na věci nic nemění ani to, že důvodová zpráva uvádí, že tyto údaje budou neveřejné, samotný text zákona to však nestanovuje.
Tato připomínka je zásadní.

V § 13 odst. 1 se “uplynulé kalendářní čtvrtletí” nahrazuje “uplynulý kalendářní rok”
V § 13 odst. 4, písm. a) se “čtvrtletí” nahrazuje “roku”
V § 15 odst. 1 se “uplynulé kalendářní čtvrtletí” nahrazuje “uplynulý kalendářní rok”
V § 15 odst. 4, písm. a) se “čtvrtletí” nahrazuje “roku”

Vzhledem k délce legislativního procesu i vysoké administrativní náročnosti pro lobbisty a lobbované je čtvrtletní periodicita podávání zpráv velmi zatěžující a excesivní vůči záměru zákona. Roční zpráva o činnosti je podmínkou zápisu např. v registru transparentnosti Evropské unie a není důvod, aby Česká republika kladla přísnější požadavky. Vysoká administrativní náročnost může opět odradit od registrace některé subjekty a zvýší se tak možnost obcházení zákona.
Tato připomínka je zásadní.

V § 13 odst. 4 se nahrazuje číslovka “15” číslovkou “30”
Povinnosti ukládané lobbistům a lobbovaným by měly být vyrovnané. V § 15 je stanovena povinnost pro lobbované uložit zprávu do registru do 30 dnů, stejnou lhůtu by měl mít také lobbista. Důvodová zpráva argumentuje v případě lobbisty tím, že delší lhůtu na zpracování vyžaduje administrativní aparát orgánu nebo složky státu. Také na straně lobbistů se často jedná o složité někdy i nadnárodní struktury, které pro zpracování podobné zprávy vyžadují delší čas, než jsou dva týdny.
Tato připomínka je zásadní.

V § 14 odst. 1 se za slovo “činnost” doplňuje slovo “osobně”
Z kontextu i důvodové zprávy k tomuto paragrafu je patrné, že ustanovení má znít: “Lobbista smí vykonávat lobbistickou činnost osobně nebo…” Bez tohoto doplnění nedává ustanovení smysl.
Tato připomínka je doporučující.

V § 16 odst. 2 doporučujeme doplnit konkrétní mechanismus identifikace neregistrovaných lobbistů.
V návrhu není řešena úprava mechanismu, kterým bude dohledový orgán kontrolovat a vymáhat dodržování pravidel registrace. Není zřejmé, jakým způsobem bude dohledový orgán zajišťovat, aby údaje v registru věrně zrcadlily okruh aktivních lobbistů.
Tato připomínka je doporučující.

V Důvodové zprávě k Zákonu o lobbování, část. 4 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky doplnit odkaz na zákon č. 234/2014 Sb. o státní službě
Významnými adresáty lobbingu jsou zaměstnanci ve státní službě, jejichž povinnosti upravuje především § 77 zákona č. 234/2014 Sb., např. “zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých

v souvislosti s výkonem služby ve prospěch vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat postavení státního zaměstnance”.
Tato připomínka je doporučující.
.

Připomínky k Návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování

V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doplňuje bod 8, který zní:
“V § 39 se na konci odstavce 5 doplňuje věta: “Lobbista zapsaný do registru transparentnosti dle zákona o lobbování má právo na udělení slova nejméně jednou ke každému bodu jednání i bez souhlasu výboru, požádal-li o to písemně nejpozději v okamžiku zahájení schůze výboru.”
“V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: “Součástí zápisu jsou stanoviska podaná lobbisty zapsanými do registru transparentnosti, předloží-li je výboru nejpozději v den jednání výboru. Každý lobbista má právo připojit jedno stanovisko ke každému bodu jednání.”
“V § 117 se doplňuje nový odst. 5, který zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování mají právo na vstup prostor Poslanecké sněmovny ve stejném rozsahu jako novináři – držitelé stálé akreditace. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis vydaný Kanceláří sněmovny.”
“Doporučuje se změnit Legislativní pravidla vlády usnesením vlády následovně:
V čl. 5, odst. 1 se doplňuje nové písmeno i., které zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování, požádají-li písemně orgán, který věcný záměr vypracoval o to, aby byli o věcných záměrech informováni.”

V návrhu se zrcadlí trvalý nedostatek všech doposud předložených návrhů na regulaci lobbingu v prostředí České republiky, které ukládají lobbistům povinnosti, nicméně jim nepřiznávají prakticky žádná práva. Vzhledem k tomu, že zákon zavádí významné skupině osob, která přichází do kontaktu se zákonodárci, omezení jejich doposud volného podnikání, doporučuje se proto zvážit rozšíření práv pro registrované lobbisty tak, aby byli motivováni k registraci. Tato opatření zcela jistě zvýší počet subjektů, které se budou jakožto lobbisté registrovat, kromě toho přinesou i další přínos v tom, že bude zcela jasné, jací lidé a za jakým účelem se pohybují v prostorách Parlamentu.
Tato připomínka je zásadní.

V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doplňuje bod 9, který zní:
“V § 44, odst. 4 se slovo “neveřejné” mění na “veřejné”.

Není žádný důvod, aby bylo jednání podvýborů Poslanecké sněmovny, na rozdíl od jednání jejích výborů neveřejné. Podvýbory jsou významným prvkem netransparentnosti v rámci legislativního procesu. Stejně jako u jednání výborů by měla platit zásada, že jednání může být veřejnosti uzavřeno rozhodnutím podvýboru, nikoli jen z principu.
Tato připomínka je zásadní.

Kontakt: Václav Nekvapil, předseda, 604 849 368, info@apaa.cz